Květen začal skvěle – dvěma prodlouženými víkendy. Měli jsme taky besedu s paralympionikem Jiřím Ježkem, který závodí v cyklistice. Pověděl nám zážitky a zkušenosti od jeho těžkého začátku až po dobu,kdy se mu jen dařilo a stále daří. Byl nehorázně milý a sympatický, stejně jako jeho žena. Řekl nám, kolik má medailí a jaké mají pro něho velkou cenu. Dostali jsme fotku s jeho autogramem a mohli se s ním i sami vyfotit. No, holky z něho šílely :D….Taky připomínal, že pokud něco opravdu chceme, máme za tím jít a ničeho se nebát.
Připravili jsme také přírodovědné dopoledne pro prvňáčky. Doufáme, že se jim to líbilo. Nám rozhodně ano – se spoustou z nich jsme si mile popovídali a mohli jsme se „ulít“ z vyučování. Potom jsme jednotlivá družstva prvňáčků ocenili a udělali si na závěr ještě sportovní soutěže.
Ke konci května jsme se konečně dočkali školy v přírodě, naší poslední 🙁 …. Už cestou tam jsme byli zvědaví, jaké to tam bude, co nás čeká, jací budou vychovatelé, jídlo a programy. První den jsme se museli nejprve ubytovat, ostatně jako vždycky. Čekalo nás první setkání s vychovatelem – dočasně jsme měli Standu, který byl fakt vtipný. Druhý den už jsme měli našeho Dana – nejlepšího vychovatele. Ve všem nás podporoval. Měli jsme tam i programy, které nás někdy vyčerpaly, ale každý program měl svůj příběh, a to hlavně nabudilo mladší děti. Pan kuchař Pepa vařil fakt výtečně, že i kluci si dali klidně deset knedlíků :D. Nejvíce nás deváťáky bavilo tancování – třeba když jsme si vytancovávali křupky nebo koblížky. Čekalo nás i překvapení od paní učitelky. Bylo to skvělé – pěkně jsme se klouzali na jezu a to nás v tom vedru příjemně osvěžilo. Taky jsme navštívili minigolf se ZOO, kde to bylo vážně ohromující, byl tam snad každý světadíl či země a zvířata byla dost vtipná. Zašli jsme i na zmrzlinu a k panu „Vietnamskému“, kde jsme si nakoupili jídlo a hlavně pití.
Za celou třídu IX. B sepsala Sabča