Nejspíš není potřeba vysvětlovat, co vlastně tento pojem znamená, neboť se za poslední dvě desítky let stal součástí naší slovní zásoby. My se omezíme jen na konstatování, že ve vztahu ke škole jde vždy o dar. Každého takového daru si opravdu velice vážíme. Sponzorské dary nám totiž umožňují realizovat záměry či projekty, na něž se nedostává z veřejných rozpočtů. Přitom veškeré přijaté dary směřují do zlepšení atmosféry školy, budování esteticky podnětného prostředí, zkvalitnění výuky nebo zvyšují možnosti dětí, jak trávit volný čas.
V minulosti měla škola jen několik pravidelných dárců, nepočítáme-li dary přijaté od rodičů formou příspěvku do fondu rodičů. Občas někdo z rodičů poskytl škole finanční dar na zakoupení přehrávače do konkrétní třídy, jindy někdo nabídl dosluhující počítač, aby si s ním děti mohly o přestávce hrát…
Pokud sledujete naše webové stránky pravidelně, dobře víte, že takových dárců bylo jak šafránu. Samozřejmě jsme přemýšleli o tom, čím to je. Možná neumíme dárce motivovat… Možná mají příznivci školy pocit, že jsme soběstační a o dar nestojíme… Možná mají potenciální dárci obavy, že škole věnují dar a nemají jistotu, zda jej škola účelně využije… Možná na straně školy i rodičů probíhaly úvahy o pocitu „závazku“, tudíž o komplikaci vztahů…
Všechny tyto myšlenky vedly k tomu, abychom nabídli jednoznačné odpovědi. A také možnosti.
Soběstačnost školy je pouze relativní – veřejné prostředky stačí na financování nákladů na provoz a přímých nákladů na vzdělání. Dlouze diskutovat by se dalo o pokrytí potřeb v oblasti nákupu učebnic či učebních pomůcek, o pracovních sešitech nemluvě. Ještě déle bychom mohli diskutovat o případném rozvoji školy. Dlužno říci, že zřizovatel školy se k nám vůbec nechová macešsky, ale zřizuje takto téměř všechny základní a mateřské školy na území Kladna, takže není v jeho silách ufinancovat rozvoj všech těchto subjektů v historicky krátké době. Situace je totiž všude dost podobná. Proto je na školách samotných, aby se pokoušely svůj rozvoj zajistit rychleji tím, že si najdou jiné zdroje, jiné možnosti. Z uvedeného jasně plyne, že k soběstačnosti máme velmi daleko a byli bychom bláhoví, kdybychom se nesnažili žádat o pomoc ty, kteří mají ke škole blízko nebo mají možnost škole přispět.
Abychom rozptýlili případné obavy dárců z toho, že nepoužijeme dary účelně, dáme každému možnost ovlivnit použití jeho daru. V této sekci zveřejníme konkrétní projekty s předpokládanou výší jejich finanční náročnosti. Pokud se dárce rozhodne přispět na konkrétní projekt, bude jeho dar k tomuto projektu přiřazen a vše bude zveřejňováno průběžně na webových stránkách. Pokud bude chtít dárce zůstat anonymní, bude zveřejněna pouze výše daru a jeho forma. Zároveň ale chceme zachovat možnost přispět škole neúčelově, kdy se s dárcem dohodneme na použití jeho daru dle aktuálních potřeb.
A jsme u další „novinky“. Darem totiž nemusí být jen poskytnutí financí. Jako formu sponzoringu lze chápat i nabídku materiálu nebo provedení práce zdarma. Některé projekty i toto umožňují. Výše daru se pak rovná výši úhrady, kterou by škola musela provést svému dodavateli.
Poněkud ožehavé jsou finanční dary formou provize škole. Státní škola totiž nesmí vykonávat jiné činnosti než ty, které jsou jí dány z její podstaty a povoleny zřizovací listinou. Proto škola nemůže zprostředkovávat různé formy pojištění, finančních služeb apod. Na druhou stranu může škola povolit jinému subjektu, aby si takovou akci provedl sám. Některé banky či pojišťovny pak poskytnou škole při splnění určitých podmínek dar. I zde je však sporný morální rozměr takové „akce“. Škola by přece jen měla především VZDĚLÁVAT než VYDĚLÁVAT.
Na tomto místě bychom rádi vyjádřili svou vděčnost a své poděkování všem dárcům – těm, kdo již v minulosti poskytli nějaký dar, těm, kdo dary poskytují pravidelně, i těm, kdo škole teprve přispějí.